V pátek, 11. ledna 2019, jsem do své poštovní schránky dostal vůbec první nesmírně raritní pohlednici z Guinea-Bissau. Na pohlednici je Most africké jednoty v Cacheu, druhém největším městě. Guinea-Bissau je malý stát, vklíněný mezi Segenal a Guineu, který historicky vznikl z kolonie Portugalská Guinea. Do názvu bylo po vyhlášení a uznání nezávislosti v roce 1974 přidáno jméno hlavního města Bissau, aby se název státu nezaměňoval se sousedící Guineou. Zemi o rozloze necelých 40.000 čtverečných kilometrů obývá něco nad 1,8 milionu lidí. Guinea-Bissau je multikulturní a multietnická země, která byla kdysi až do 18. století součástí království Gabu, součásti Malijské říše. Oblast pro Evropu objevil Benátčan Alvise Cadamosto v roce 1455. Později se oblast Guinea-Bissau stala nechvalně známým centrem otrokářství v rámci tzv. Velkého atlantického obchodu s otroky v 16.-19. století, jednoho z nejhorších historických zločinů proti lidskosti. Oblast byla příznačně nazvána Slave Coast. Existovala dlouhodobá spolupráce mezi portugalskými otrokáři, sídlícími v opevněných přístavech Bissau a Cacheu a vnitrozemskými africkými lokálními vládci, kteří Evropanům bránili v dalším pronikání a sami dodávali velké množství otroků na trh. Roku 1956 v zemi začalo působit gueriilové hnutí PAIGC – Hnutí za nezávislost Guineje a Kapverd, kterému se postupně podařilo do roku 1973 dostat pod kontrolu naprostou většinu země a následujícího roku byla vyhlášena nezávislost. Od té doby se Guinea-Bissau potýká se značnou nestabilitou a křehkou ekonomikou. Až do roku 1984 zemi kontrolovalo vedení guerilly a první pluralitní volby se uskutečnily v roce 1994. V letech 1998-2000 zemí otřásla občanská válka a v roce 2012 náčelník generálního štábu Mamadu Ture Kuruma svrhl legálně zvoleného prezidenta a od té doby zemi vládne vojenská diktatura, na jejíž vedení OSN uvalilo rozsáhlé mezinárodní sankce.