Ve středu, 3. září 2025 jsem do své poštovní schránky dostal dvě krásné pohlednice z Indie. Na první z nich byl levhart sněžný (irbis), jeden z nejoblíbenějších předmětů mého sběratelství pohlednic. Na druhé je vesnice Turtuk v Ladaku u řeky Shyok, která rozděluje pohoří Karakorum a Himaláje. Je to jedna z nejsevernějších obydlených lokací Indie a místní etnikum Balti je součástí tibetské etnické skupiny. Hovoří jazykem baltí, velmi archaickým a konzervativním, lišícícm se od tibetštiny.V pátek 16. června 2023, jsem do své poštovní schránky v rámci svého swapu z ostrovů Alderney a Guernsey dostal i čtyři pohlednice z indického subkontinentu s buddhistickými motivy, z toho tři z Ladaku, východní části regionu Kašmír. Ladak je vysoce strategické území na hranici mezi Indií a Čínou, ostatně původní tibetský název la tak (ལ་དྭགས) znamená “země vysokých průsmyků”. Indická armáda je v oblasti silně přítomna. Od roku 2019 je Ladak samostatně spravovaným územím v rámci indického státu, nikoli přímou součástí státu Džammú a Kašmír. Ladak je navíc převážně buddhistický, s pouze zanedbatelnou muslimskou menšinou: naopak ve zbytku státu islám dominuje. Dne 23. června jsem dostal ještě čtvrtý krásný letecký pohled na Ladak.Jezero Pangong Tso v Ladaku. Název v tibetštině znamená “Vysokohorské jezero uprostřed travin”. Je situováno v nadmořské výšce 4350 metrů. Je to nejdelší jezero v Himálaji, 134 km dlouhé a až 5 km široké. Kvůli brakické vodě, mající slanost mezi vodou sladkou a mořskou, je zde málo vegetace, ale hnízdí zde mnoho vodního ptactva. Tento pohled, stejně jako oba další, mě poslala postcrosserka Aritreyee, které za ně velmi děkuji.Jezero Tar Sar se nachází v Kašmíru. Je malé, necelé 2 km dlouhé a 800 m široké. Představuje ceněnou rezervaci pro vodní ptactvo. V jeho okolí se vyskytují mj. sněžní leopardi a himálajští hnědí medvědi.Socha nazvaná Darpama Sundari, aneb Kráska se zrcadlem, je součástí výzdoby chrámu z 12. stol. př. n l. v indickém Beluru ve státě Karnataka, který je zasvěcen Čenakéšavovi, jedné z forem boha Višnua.V úterý 15. května 2018 jsem od postcrosserky Priyi dostal další zásilku krásných pohlednic. Na této první se nachází horský hřeben u vrcholu Stok Kangri (6130 m), znovu v Ladaku. Vrchol se nachází těsně u vesnice Stok a často je používán jako “tréninková hora” pro ty, kteří teprve zkoušejí vysokohorské výstupy.
Na tomto pohledu je krásná leopardí neboli bengálská kočka (Prionailurus bengalensis).
Na této pohlednici je podoba buddy Majitréjy z kláštera Thiksey v Ladaku. Maitréja je takzvaný Buddha příštího věku, který se na zemi má zrodit ve chvíli, kdy lidstvo zapomene na buddhistické učení.
Na posledním pohledu od Priyi, který došel v úterý 15. května 2018 se nachází klášter Likir v Ladaku, který založil v roce 1056 láma Duwang Chosje. U kláštera se nachází obrovská 23 metrů vysoká socha buddhy Maitréjy.
V úterý 10. dubna 2018 jsem ve své poštovní schránce našel čtyři překrásné pohlednice z horských severovýchodních oblastí Indie, od vynikající postcrosserky Priyi. Na první se nachází horská vesnice Sangla, nacházející se ve stejnojmenném průsmyku ve výšce 2680 metrů nad mořem v oblasti Himachal Pradesh. Vesnice se nachází na břehu řeky Baspa a je vystavěna z tradiční architektury Pahari.
Na této další pohlednici od Priyi se nachází dívky z Ladaku v tradičních oděvech. Ladak neboli “země vysokých průsmyků”, je historický region v Indií spravované oblasti Džammú a Kašmír, který se rozkládá u pohoří Kunlún. Ladak v minulosti těžil ze své strategické pozice na obchodních cestách, ale v roce 1974 čínská vláda zabránila volnému pohybu v průsmycích, takže se region dostal do značné izolace a dnes představuje jednu z oblastí s nejmenším počtem obyvatel v Indii vůbec. Historicky byl Ladak součástí království Shangshung, které vykazovalo starou kulturu a náboženství Bon, které predatuje tibetský buddhismus.
Na této pohlednici od Priyi se nachází 550 let starý klášter Thiksey, který se rozkládá 20 kilometrů od vesnice Leh v Ladaku.
Na této pohlednici od Priyi se nachází děti z oblasti Zanskari v Ladaku (Ladačtinou Zangs Dkar – tento jazyk patří do tibetské jazykové rodiny).
V září 2016 mě začala přicházet série pohlednic, zachycující nejvzácnější exponáty z Indického národního muzea v Dilí, dokumentující mnohé historické kultury, které existovaly na indickém subkontinentu. Doufám, že jich dorazí celkem 10, které sem budu umisťovat i s komentáři.
Na konci roku 2021 jsem dostal dva pohledy, zachycující pasáže v předhůří Himalájí. Na prvním je těžký a nepřístupný horský průsmyk Zoji La v Ladaku, spojující Kašmírské údolí s navazujícími údolími řeky Indu a údolími Dras a Suru. Doprava po silnici průsmykem je mimořádně složitá a nebezpečná a v současnosti je na místě budován dlouhý silniční tunel. Název průsmyku odkazuje na jméno bohyně Du-Zhi-la, tibetské bohyně čtvera ročních období. Průsmyk se nachází v nadmořské výšce 3528 metrů.Na druhém pohledu je sladkovodní jezero Manasarovar, tibetsky mTsho Mapham, sycené přítoky, směřujícími od posvátné hory Kailás (Gang Rinpočhe). Jedná se rovněž o posvátný prostor, a to rovnou pro čtyři náboženství bön, džinismus, hinduismus a buddhismus. Jezero se nachází v nadmořské výšce 4950 metrů. První zmínky o posvátném jezeru Manasa se nacházejí v náboženských spisech kolem roku 1000. Kolem jezera se nachází několik starých buddhistických klášterů, založených v raném středověku.
(Quest 252) 