Papua Nová Guinea byla osídlena přibližně před 45 000 lety v rámci jedné z prvních migračních vln z kolébky rodu Homo v Africe a po naprostou většinu starověku zůstala izolována od ostatního světa. Teprve kolem roku 300 našeho letopočtu se místní kultury zapojily do širších obchodních sítí a až v 16. století začali pomalu do oblasti pronikat nizozemští kolonizátoři a také Tidorský sultanát, který se rozkládal mj. na severozápadním pobřeží ostrova Nová Guinea. V roce 1848 Nizozemí násilně anektovalo západní část ostrova a v roce 1884 si koloniální mocnosti ostrov rozdělily definitivně: severní část východní poloviny obsadilo Německo a jižní část Velká Británie. Křesťanští misionáři (maristé) se snažili pronikat do ostrova a agresívní snaha využívat místní kultury k obchodování vedla k narušení mnoha sociálních vazeb, vzniku fenoménů jako jsou cargo kulty (založené na charismatické postavě, používající k upevnění své moci distribuci západního zboží).
Poté, co bylo na začátku 30. let 20. století ve vnitrozemí objeveno zlato, do řady odlehlých údolí začali agresivně pronikat prospektoři a objevili mnoho od západního světa zcela izolovaných kultur s populací přesahující jeden milion lidí. Druhá světová válka těžce zasáhla zejména pobřežní oblasti a vedla k mnohem silnějšímu poválečnému pronikání australských úřadů i kapitalistů do vnitrozemí. Vznikl značný tlak na používání jazyků Tok Pisin (anglický kreolský jazyk, tzv. New Guinea Pidgin) a Hiri Motu (zjednodušená verze Motu, jednoho z austronéských jazyků) jako standardních a angličtiny jako jazyka sociální elity.
V roce 1964 nadnárodní korporace Rio Tinto otevřela obrovský měděný důl na ostrově Bougainville. Teprve v 70. letech začala většina obyvatelstva ekonomicky fungovat mimo tradiční vesnické a kmenové struktury a nezávislost byla vyhlášena až v roce 1975. Snaha centrálně vládnout sociálně a kulturně nesmírně různorodé zemi vyústila v řadu vleklých kmenových konfliktů, včetně občanské války na ostrově Bougainville (1988–1998), přičemž ostrov Bougainville se aktuálně chystá vyhlásit nezávislost a stát se novou zemí. V roce 2019 celkem 98 % obyvatel hlasovalo pro nezávislost, která má být podle místní autonomní vlády vyhlášena 1. září 2027.
Politická scena je obecně silně kmenově strukturovaná, každý poslanec parlamentu má přiděleny rozsáhlé investiční prostředky, které může libovolně investovat ve svém okrsku, což podle zahraničních pozorovatelů vytváří ideální podmínky pro rozsáhlou korupci a klientelismus. Společnost je silně patriarchální a násilná a Papua Nová Guinea má extrémně konzervativní genderový řád a vyznačuje se rozšířeným násilím v rodinách. V letech 1971–2013 v zemi platil Sorcery Act (Zákon o čarodějnictví), umožňující legální zabití osob, obviněných komunitou z čarodějnictví.
V obrovské zemi, zahrnující několik set ostrovů, která je členem britského Commonwealthu, existuje více než 840 etnik, mající vlastní jazyk. Její rozloha je asi půl milionu čtverečných kilometrů, obyvatel je přibližně 11 milionů.
(Quest 252) 