Po delší úvaze jsem se rozhodl zařadit pohlednice z Havaje jako samostatnou stránku. Nejedná se sice o čistý poštovní subjekt, ale k rozhodnutí mě vedl příkon k argumentaci hnutí za obnovení havajské nezávislosti, které (nejen ono, ale i řada historiků), argumentuje tím, že 17. ledna 1893 byla poslední havajská královna Liliʻuokalani z dynastie Kamehameha, vládnoucí od roku 1795, násilně svržena ve státním převratu, který zorganizoval na americkou vládu úzce napojený tzv. Výbor občanské bezpečnosti, vytvořený na základě čtyřsetčlenné politické strany bílé menšiny, nazvané “Misionářská strana”, jejímž dlouhodobým cílem byla anexe ze strany USA. Strana vytvořila dokonce paramilitární oddíly, tzv. Honolulu Rifles. V roce 1846 přitom americký prezident John Tyler podepsal dekret o diplomatickém uznání Havajského království a navázání oficiálních styků. Na souostroví působící misionáři z Kongregacionalistické církve se v průběhu 19. století stali politickými zástupci amerických velkostatkářů, kteří si na království postupně vymohli pronájem rozsáhlých pozemků, kde pěstovali cukrovou třtinu na export. Převrat byl uskutečněn pomocí útoku ozbrojené skupiny na palác, zatčení a internace královny a vylodění silného oddílu americké námořní pěchoty z obrněného křižníků USS Boston, který byl připraven v přístavu na Oahu. Byla vytvořena loutková Republika Havaj, kterou řídily zájmy amerických velkostatkářů a v roce 1898 byla tato “republika” oficiálně anektována a připojena k USA. V roce 1993, na stoleté výročí převratu, přijal americký Kongres tzv. Omluvnou rezoluci, známou jako US Public Law 103–150, která převrat označuje za nelegitimní a nezákonný. Tato rezoluce mohutně posílila havajské hnutí za nezávislost, která na ostrovech stále existuje. V srpnu a září 2025 jsem si vyměnil celou řadu krásných pohlednic s havajskou swapperkou Michele a mé přemýšlení, kam je ve sbírce zařadit, nakonec vedlo k tomuto rozhodnutí.
(Quest 252) 