V pátek 5. září 2025 jsem do své sbírky od Heidi dostal tento krásný náladový pohled na starý maják z roku 1889 na ostrově Tankar. Ten byl dříve základnou pro lovce tuleňů, dnes je dlouhodobě opuštěn. Konstrukce majáku je ocelová a zajímavé je, že se nedochovaly žádné dokumenty o jeho stavbě a zhotoviteli. Světlo majáku bylo do roku 1961 generováno ze spalování nafty, poté se přešlo na elektrické osvětlení. Maják je klíčový pro bezpečné přiblížení lodí k přístavu Kokkola v Botnickém zálivu.V únoru 2021 jsem dostal tento krásný pohled, na kterém je maják na ostrově Bengtskär.V srpnu 2025 jsem v rámci svého swapu ze San Marina dostal i tyto tři pohlednice z Finska, zachycující jejich přírodu a faunu zejména severní části země, Laponska.Helsinská katedrála je nepřehlédnutelnou dominantou města. Pochází z doby ruské vlády a byla postavena v letech 1830-1852 podle projektu Carla Ludwiga Engela. Má velkou středovou kupoli a čtyři menší. Dnes se označuje jako katedrála evangelické luteránské diocéze Helsinki a dominuje také přilehlému Senátnímu náměstí. Na stavbu katedrály bylo použito mnoho rozebraného stavebního materiálu (granitové bloky) z pobořené a zrušené pevnosti Bomarsund na Alandských ostrovech. V květnu 2016 jsem dostal dva krásné pohledy helsinské katedrály.V severním Finsku trvá polární noc 73 dnů během léta a 51 dnů během zimy. Slunce po tuto dobu vůbec nevystupuje na horizont a nevyskytuje se žádný přirozený zdroj denního světla. Polární noc má poměrně značný dopad na lidskou psychiku. Dvě třetiny pracovníků polárních výzkumních stanic na Dalekém severu na dobu polární zimy odjíždí na jih, neboť nejsou schopni vyrovnat se s takovou drastickou změnou životních podmínek.Scéna ze života finských Sámů, obyvatel severní provincie Lapland. Ta je největší ze všech provincií, zabírá plochu na 100 tisíc čtverečných kilometrů, ale žije zde pouze 3,4% obyvatel. Je obývána Sámy, neboli Laponci, nejstarší a původní etnickou skupinou, která je zde historicky doložena. Sámská kočovná kultura, založená na lovu a chovu polodivokých sobů, přežila silné disciplinační tlaky, zejména v Norsku a Finsku na konci 19. století. Přestože během II. světové války byli Sámové věrní vládě okupovaného Norska a nepodporovali finský režim, během 20 let po válce ve všech severských zemích jejich kultura prodělala další období útlaku a snahy odnárodnit Sámy. Od 70. let 20. století ale začal probíhat proces etnogeneze – sámské “národní obrození.” Od roku 1986 existuje společná sámská vlajka a dokonce Sámský parlament, mající pravomoci v Norsku, Finsku a Švédsku. Mnoho finských Sámů bylo po roce 1940 donuceno sovětskými agresory přesídlit a opustit kočovný způsob života a žít pod policejním dohledem.
(Quest 252) 