
V srpnu 2022 jsem do své poštovní schránky po dlouhé době dostal tři pohledy ze Srbska. Jednu náladovou pohlednici s tramvají ze starého Bělehradu a pak dva pohledy s velmi kontroverzními osobnostmi, které nicméně symbolizují tragické dějiny Srbska 20. století: na prvním pohledu je Gavrilo Princip, bosenský Srb, který spáchal atentát na rakousko-uherského následovníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho manželku Sofii v Sarajevu v horkém létě roku 1914. Na druhém pohledu je Dragoljub Mihailović, velitel srbského tzv. četnického partyzánského hnutí během II. světové války. To bojovalo se všemi ostatními frakcemi, zejména s komunistickými partyzány pozdějšího maršála Tita. Jeho pasivní, spíše vyčkávací taktika vedla k přesunu spojenecké podpory na konci roku 1943 od četníka k Titovým partyzánům. V létě 1944 se Mihailoviće zřekl i exilový jugoslávský král Petar II. Po II. světové válce byl Mihailović v roce 1946 zatčen a v komunistické Jugoslávii v nepochybně politicky zmanipulovaném procesu rychle odsouzen k smrti a popraven.






Ve čtvrtek 1. února 2018 jsem od Marije dostal krásný pohled se slavnou freskou archanděla Gabriela ze srbského kláštera Mileševa. Freska, zvaná také Бели анђео (bílý anděl), vznikla ve 13. století.

Vojenská historie Srbska se nese v silných tragických a heroických podtónech již od raného středověku. Země, položená na trojnásobném rozhraní civilizací (západoevropská, pravoslavná, islámská), zažila nespočet válek a konfliktů. Podle typologie profesora Hrocha je srbské národní hnutí z 19. století takzvaného povstaleckého typu, v němž prim nehraje učený zájem vzdělanců o dějiny vlastní kultury, ale ozbrojený boj za nezávislost. Zejména Balkánské války a I. světová válka znamenaly pro Srbsko nepředstavitelnou devastaci a ztráty na životech. Obraz Ferdinanda Drabka, který jsem jako krásnou pohlednici dostal na konci srpna 2016 od Branislava, se jmenuje jasně: “Medaile za hrdinství” (Medalja za hrabrost) a zobrazuje veterána I. světové války. Branislav poznamenal: “Je výmluvné, že se v naší zemi lidový kroj kryje se starou uniformou.”













